Identifikovaní původní majitelé

Brock Artur (též Brok)

9.6.1882 Rakovník – 21. 3. 1951 Toronto

Artur Brock/Brok se narodil v Rakovníku do rodiny úspěšného obchodníka se suknem Bernarda Broka (1847–1940) a jeho manželky Františky, roz. Popperové (1853–1893). Prosperující podnik založil v Rakovníku v roce 1797 dědeček Bernarda Broka a v rukou následujících generací rakovnická výrobna a obchod se suknem dále prosperovaly. Právě Artur Brok se rozhodl úspěšný podnik přesunout do Prahy a ve Lvovské ulici založil první pražskou pobočku firmy A. Brock, ve dvacátých letech 20. století Artur Brok podnikání rozšířil ještě o keramické závody Keram v rodném Rakovníku. V pražském hotelu Bristol se Artur Brok v roce 1913 oženil s Florou, roz. Schicklovou/Šiklovou (1884–1939), v roce 1913 se manželům narodila dcera Vilemína a o tři roky později syn Robert.

Již v roce 1927 se rodina Artura Broka i rodinná firma přestěhovala do šestipodlažního domu v Rybné ulici č. 9. Jednalo se o moderní obchodní dům, kde se mimo prodejních sálů nacházelo také několik skladů, byty pro zaměstnance a ve třetím patře také byt pro čtyřčlennou rodinu. Osud rodiny a prosperující firmy, podobně jako v mnoha dalších případech, zásadně poznamenal sílící antisemitismus a politický vývoj v Evropě v 30. a 40. letech dvacátého století. Artur Brok s manželkou Florou, dcerou Vilemínou a jejím manželem Karlem Vinarskym emigrovali v roce 1939 do Kanady, v Praze zůstal tehdy třiadvacetiletý syn Robert, který věřil, že se situace brzy uklidní. Nestalo se tak, naopak dům v Rybné 9 byl konfiskován a převeden na firmu Matador Gumiwerke a. g., Prag. Robert Brok byl v březnu 1943 deportován z Prahy do Terezína a následně v září roku 1944 z Terezína do Osvětimi, kde byl přiřazen na fyzicky extrémně náročné a vysilující práce v dolech pomocného koncentračního tábora v Holešově (Golleschau/Goleszów). V lednu 1945 byla zahájena evakuace místa a Robert Brok byl zařazen do dalšího transportu, který byl nakonec odkloněn do Brněnce (Brünnlitz), kde přežil až do konce války.

Do Prahy se po válce vrátil trvale pouze Arturův syn Robert a po několikaměsíční hospitalizaci, kterou si vyžádal jeho stav, podal jako zástupce rodiny žádost o restituci domu v Rybné ulici. K navrácení majetku však po mnoha komplikacích a vzhledem ke změně politické situace nedošlo. Restituce se nedočkal ani Artur Brok, který zemřel v Kanadě v roce 1951, a po roce 1989 po dalších dlouhých letech soudních sporů ani jeho syn Robert, který zemřel v Praze v roce 1997. Komplikovaný soudní spor o nemovitý majetek následně převzala Robertova manželka s dětmi, nicméně ani podání případu k projednání Výboru Spojených národů pro lidská práva nepřineslo rozhodnutí ve prospěch rodiny.

Zdroj: Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, 1941–1950, sign. B 3119/20, kart. 895